Po absolvování Pražského učitelského ústavu v r. 1884 dostal své první pedagogické místo v Trhanově díky prof. Dr. Thomayerovi, který novopečenému učiteli s podlomeným zdravím předepsal pobyt pod Čerchovem.

Od r. 1887 byl J. Žuvníček činný v Domažlicích jako učitel a posléze jako ředitel dívčích škol.

Krom jiného, byl pravidelným dopisovatelem Posla od Čerchova a též činorodým členem místní Literární jednoty. Působil jako cvičitel místního Sokola a byl i zdatným turistou. V r. 1929 vydal publikaci Nový průvodce Chodskem, který byl doplněn bohatým doprovodným materiálem, fotografiemi v textu i barevnou přílohou. 

V roce 1893 se podílel spolu s M. Duffkem, A. Srnou a V. Kebrlem na uspořádání domažlické „Hospodářské, průmyslové a národopisné výstavy.“ K této akci napsal informativní úvodní slovo o Domažlicku a Chodsku. 

Byl i technicky zdatný. Napsal řadu praktických příruček a knih. Díky jeho odborným znalostem se Domažlice rozhodly pro instalaci elektrického osvětlení a za jeho dozoru byl v r. 1909 zřízen gravitační městský vodovod s pitnou vodou na úbočí Vavřince.

V r. 1901 byl ustaven knihovníkem veřejné obecní knihovny královského města Domažlic a tuto funkci zastával plných 36 let. Za dobu působení vedl knihovnu na tehdejším moderním základě; zavedl tištěné katalogy, které ročně vydával, pořádal literární přednášky a pravidelně přispíval do místního tisku informacemi o činnosti knihovny.

Pochován je na domažlickém hřbitově.

© Eva Bednářová